Magnolia sieboldii

Elegantní miskovité květy letní magnólie příjemně voní a tvoří atraktivní kontrast k tmavě zeleným elipsovitým listům. Středně velké květy Magnolia sieboldii dosahují průměru sedm až deset centimetrů. Tvoří se z pupenů, které jsou na koncích větví. Elegantně se naklánějí do stran nebo visí dolů a potěší každého diváka. Květy jsou obvykle zdobeny devíti listeny. Uprostřed jsou četné červeně zbarvené tyčinky a zelené pestíky. Vzhledem k tomu, že tento druh magnólie kvete pozdě v roce, nejsou její květy ohroženy pozdními mrazíky, kterých se milovníci magnólií obávají.

Na podzim se kouzelné květy promění v ovoce. Dosahují velikosti tří až čtyř centimetrů. Plody jsou zpočátku zelené, později červené až purpurově růžové. Jsou v nich ukryta drobná semena, kterými se rostlina rozmnožuje. Listy letní magnólie dosahují délky devíti až patnácti centimetrů. Jsou široké kolem čtyř až devíti centimetrů a jejich špička je krátká. Modravá spodní strana listů je chlupatá a přispívá k elegantnímu vzhledu rostliny. Na podzim listy stromu zežloutnou, než je Magnolia sieboldii v zimě shodí. Je třeba se vyhnout pravidelnému prořezávání, protože letní magnólie se stříhání extrémně zdráhá a řezy se špatně hojí. Je-li to nevyhnutelné, řez by měl být proveden ihned po odkvětu, nejlépe za oblačného a suchého dne. Mrtvé dřevo a nemocné větve pak lze odstranit a výhonky směřující dovnitř zkrátit.

Letní magnólie potřebuje svůj čas, aby rostla. Každý rok si nechá vyrůst o 15 až 20 centimetrů. Díky tomu je letní magnólie vhodná také pro pěstování v nádobách. Tento roztomilý keř je také ideální pro malé zahrady. Kmen magnólie letní se větví těsně nad zemí a tvoří širokou, rozložitou, trychtýřovitou korunu. Keř svým vzpřímeným a širokým růstem dosahuje výšky 250 až 400 centimetrů a šířky 225 až 375 centimetrů. Pro optimální růst potřebuje rostlina kyprou, propustnou a na živiny bohatou půdu.

Letní magnólie preferuje slunné stanoviště chráněné před větrem. Báječně se jí daří i na světlém, částečně zastíněném stanovišti. Plné slunce snese pouze v případě, že je půda vlhká. Výsadba keře je možná celoročně. Zaslouží si osamocený prostor a je třeba zajistit jí vzdálenost 200 až 300 centimetrů od sousedních rostlin či zdí. To dává Magnolia sieboldii dostatek prostoru k rozprostření. Vzhledem k tomu, že keř magnolie je rostlina s mělkými kořeny, musí být půda neustále mírně vlhká. V horkých dnech rostlina s výhodou přijímá vodu v časných ranních hodinách. To by mělo být aplikováno přímo na kořenový bal a ne na listy nebo květy. Nadměrnému odpařování půdní vlhkosti se lze vyhnout použitím silné vrstvy mulče. Vytrvalý keř je dobře odolný a na zimu nevyžaduje žádnou speciální ochranu. Lehká zimní ochrana listím nebo slámou se doporučuje pouze u mladších rostlin. S věkem se letní magnólie stává robustnější a méně citlivá na chlad a mráz.