Třešeň ‘Hedelfingenská’-kontejner
Latinský název: Prunus avium ‘Hedelfinger Riesenkirsche’.
‘Hedelfingenská’ je velmi kvalitní pozdní chrupka s kvalitními plody.
Jedná se o tmavou chrupku. Plody jsou velké, podlouhlé, slupka je tenká, tmavě červenohnědá s nádechem do fialova. Dužnina je tuhá, chruplavá, červenohnědá, chuť je buketní, navinule sladká, mírně nahořklá, velmi dobrá. Šťáva barví středně silně.
Je cizosprašná. Mezi vhodné opylovače patří odrůdy ‘Granát‘, ‘Kordia‘ a ‘Těchlovan‘.
Balení: kontejner – velikosti a podnože dle variant
Specifikace
vhodné na slunné místo
vhodné do polostínu
2 - 3 M
3 - 4 M
strom
nesnáší vlhké polohy
půda: lehce kyselá, vlhká půda, ale nezamokřená, spíše hlinitopísčitá a plné slunce.
více jak - 25 °C
Popis
Vzrůst: v mládí velmi bujný, později středně silný, vytváří hustší široce pyramidální koruny, které později přecházejí do deštníkovitého tvaru.
Plodnost: středně pozdní, velmi vysoká, pravidelná.
Zralost: koncem června, začátkem července, v 6. třešňovém týdnu.
Použití: Pozdní odrůda třešně s dobrou plodností. Odrůda je vhodná především do sušších podmínek. Stromy se snadno tvarují, však vyžadují ochranu proti vrtuli třešňové. Plody jsou vhodné k přepravě. Je odolná proti mrazu.
Je vhodná do tržních výsadeb i pro drobné pěstitele. Může se pěstovat v nižších tvarech. Dobře se tvaruje. Je nutná výsadba s opylovači a ochrana proti vrtuli třešňové.
Další informace
Doba zrání | Červenec |
---|---|
Doba květu | Duben, Květen |
Stanoviště | |
Velikost kontejneru | C5 L, C7,5L v.150-175 cm, C7,5 L v.175-225 cm, C7,5L-BIO!, podnož Alkavo-ptáčnice-polokmen |
Péče
Třešni se bude dobře dařit v teplé oblasti a hluboké půdě s nepříliš vysokou hladinou spodní vody. Má ráda vápník, který jí můžeme dodat třeba ve formě mletého vápence.
Pokud třešeň roste osamocena, tak i přesto, že bohatě kvetla, nemusí přinést úrodu. Může to být mrazem, špatným opylením nebo protože je cizosprašná, což se dá napravit přiroubováním větévky jiné odrůdy – opylovače – do koruny stromu. O tom ale jindy.
Kondici stromu můžeme zlepšit, ale i zhoršit, řezem. Třešně nemají řez moc rády. Když se udělá v nevhodnou dobu, rány se budou hůře hojit a může přijít klejotok, což jsou kapky gumovité „smůly“ s bakteriemi, vytékající z ran. Takže kdy řezat?
Dobré je řezat v době květu, ale praktické je řezat při sklizni, tedy v červnu či červenci. Můžeme sklidit těžko dosažitelné větve i s plody a očesat je v bezpečí na zemi. Na podzim a v zimě není dobré třešně (ani jiné peckoviny) řezat. U dospělých stromů se nemusí řez provádět každý rok, stačí jednou za dva či tři roky.
Při řezu je třeba se zbavit zejména suchých, poraněných a nemocných větví. Prosvětlete korunu, pokud je příliš hustá. Tenké větve odřízněte pilkou nebo nůžkami ve větevním kroužku. Pokud chcete odstranit větev silnější, může to způsobit problémy (klejotok, prosychání). A za to by vám strom nepoděkoval.
Existuje však způsob, jak se silnější větve zbavit. Nazývá se Zahnův řez na oslabeně aktivní čípek. Jde o to, převést růst na vybranou postranní větev, kterou ponecháte, zatímco jiná větev bude odstraněna.
Řez na oslabeně aktivní čípek
Větev, kterou chcete odstranit, uřízněte, ale ponechte zatím delší, tzv. oslabeně aktivní čípek – tedy kus větve s drobným obrostem, protože jinak by zaschl. Takto bude čípek živořit dál, ale aktivitu (proudění mízy) postupně přebere zvolená větev. Silnější čípek nechte delší (i několik dm), slabší kratší. Orientačně – délka čípku je asi desetinásobek jeho síly.
Zvolená větev za rok či dva zesílí, ale čípek bude slabší než pokračující část větve (a o to šlo!). Čípek pak odříznete s podstatně menším rizikem, že stromu ublížíte.