Jak ovocné stromky správně vysazovat, aby se dobře ujmuly  a jaké ovocné stromy vybrat ? Níže naleznete základní doporučení na výsadbu.

Kdy je nejvhodnější doba k sázení ovocných stromků ?

Zde je třeba oddělit ovocné stromy prostokořenné (kořeny jsou umístěné v pilinách a zabalené ve fólii) a kontejnerované ovocné stromy (strom má krásně zapěstovaný kořenový bal v květináči).
Kvalitní dřeviny jsou označené jako uznané zboží, což poznáte podle etikety. Ideální na výsadbu jsou kontejnerované ovocné stromy, které jsou zpravidla 1 – 3 roky staré. Takový stromek velmi dobře vysadíte a dobře se uchytí.

Kontejnerované ovocné stromy můžeme sázet od jara do podzimu, pouze se vyhneme období, kdy teploty přesahují 25 °C.

Výsadba ovocných stromů.

Důležité je zvolit vhodné místo k výsadbě. Každý strom totiž potřebuje jiné podmínky pro růst a také různou vzdálenost, do které může zasahovat. V praxi to znamená, že např. nelze vysadit vysokokmen jabloně dva metry od čtvrtkmene hrušně. Jaké vzdálenosti musíte dodržovat, se dozvíte v našem zahradním centru.

Před samotnou výsadbou je dobré kontejnerovaný stromek ponořit i s kontejnerem nejméně na 15-20 min. do vlažné vody. Je nutné dbát na to, aby Vám v průběhu přepravy a uskladnění nevyschnul kořenový systém.
Vykopejte jámu dostatečně hlubokou – 40-50 centimetrů hlubokou a širokou aspoň 50-70 cm. Jámu kopejte ve vzdálenosti ca. 5 metrů od kraje pozemku a dalších překážek.
Pokud máte na zahradě těžší půdu, tak do ní přidejte písek, do lehčí půdy hlinitou zem. Na dno poté přidejte zásobní hnojivo na ovocné stromy a smíchejte se spodinou. Pokud se Váš pozemek nachází v oblasti s méně úrodnou půdou, vykopejte větší jámu a naplňte ji kvalitní zemí. Pak už jen stačí půdu zásobit humusem a trochu živinami. Na to Vám stačí obyčejný zahradní substrát.

Do kvalitního substrátu lze přimíchat granulovaný nebo koňský hnůj, pro lepší zdravotní kondici stromu také mykorhizní přípravek Symbivit. Stromek umístěte do jámy a zasypte zeminou. Půdu v okolí důkladně ušlapejte, aby se kořeny neobnažily.

Strom je dobré podepřít pevným kůlem. Zálivka po výsadbě by měla být důkladná, stejně tak i v následujících dnech, pokud není deštivé počasí.

Jaký ovocný strom si vybrat? 

Doporučené a ověřené odrůdy kontejnerovaných ovocných stromů nabízených v našem zahradnictví naleznete také na našem e-shopu.

Podnože jabloní

Podle toho, jakou podnož si vyberete, vám jabloň vyroste. Nejlépe se hodí slaběji rostoucí podnože a nejvíce vám budou rodit velmi slabé podnože a podnože na semenáčích.
Při výběru těchto podnoží však musíte dbát na to, že čím slabší je její růst, tím lépe musí být zaopatřena půda. Nejlépe se těmto stromkům daří na hlinité půdě při pravidelném hnojení.
Středně rostoucí podnože naopak potřebují půdu střední bonity, ale s bohatými živinami. Pokud bychom Vám mohli doporučit, tak bychom volili  především zákrsky nebo maximálně čtvrtkmeny.
Jsou to stromky menšího vzrůstu a výborně se na nich dostanete ke každému plodu, takže nemusíte lézt po žebříku nebo je složitě sbírat pomocí česáčku. O podnožích ovocných stromů se dozvíte níže na konci našeho článku:

Kam umístit hrušně

Jsou to poměrně náročné stromky. Vyžadují lehčí, teplou půdu na chráněném, sušším a hlavně slunečném místě. Pokud máte na zahradě lehké půdy, dejte přednost podnoži na semenáči, které se tam bude dobře dařit. Hrušně nejsou z větší části samosprašné, proto volte odrůdy, které se vzájemně opylují.

Které višně jsou nejvhodnější?

Při výběru višní se soustřeďte na samosprašné odrůdy, které jsou odolnější a ne tak náročné na půdu. Pokud si však přece jenom vyberete tyto, dbejte na to, abyste měli vlhkou, výživnou, chudou půdu na vápník v chráněné a slunečné poloze.

Jakou půdu potřebují třešně?

Třešním se daří téměř ve všech oblastech. Preferují půdu středně těžkou, hlinitou, bohatou na živiny, propustnou, teplou a s malým obsahem vápníku.

U slivoní je velmi důležitý řez

Stromy slivoní řežeme koncem března až v době květu, pokud krátíme mladé slivoně, tak na počátku jejich plodnosti. Pokud jsme stromky sázeli na podzim, první řez bude následující jaro, pokud na jaře, tak ještě v tomto období. Ale zkracovat větve je možné v době vegetace jako to platí u jiných peckovin, a to až do začátku září. První roky provádíme výchovný řez.

Mladé stromy zkracujeme, mají-li příliš dlouhé výhony a tímto řezem korunu zahušťujeme. Ideální je roční přírůstek větví asi půl metru, pak stačí strom řezem prosvětlovat.

Chceme-li vypěstovat mnoho kvalitních plodů, měli bychom provádět probírku plodů.  Probírka by měla proběhnout začátkem léta (červen) a to způsobem, že švestka, dotýkající se některé další, by měla být odstraněna.  Nejvhodněji je přebytečné plody odstraňovat ručně. Probírka je výhodou, protože náklady spojené s ní nám vynahradí kvalita výsledného ovoce.

Doporučené a ověřené odrůdy kontejnerovaných ovocných stromů nabízených v našem zahradnictví naleznete také na našem e-shopu.

Přejeme Vám mnoho pěstitelských úspěchů.

Vaše „Strakovo“

*******************************************************************

Podnože ovocných stromů:

Podnože pro ovocné stromky

Ovocné stromky jsou pěstovány na podnožích.
Podnož je jeden z nejdůležitějších faktorů. Ovlivňuje životaschopnost a velikost stromku. Vzhledem k tomu, že podnož ovlivňuje vhodnost stromku pro určité stanoviště a určuje předpoklad dalšího formování stromku, je výběr vhodné podnože velmi důležitý.

Rozdělení podnoží:
Podnože pro jabloně

Generativní – množené semenem:

Vegetativní – množené oddělky:

Jabloně

Zakrsle rostoucí

M 27 – původem z East Malling (Anglie).

J-TE-G – původem ze Šlechtitelské stanice Těchobuzice.
Obě jsou zakrsle rostoucí, je proto vhodné na ně štěpovat bujně a velmi bujně rostoucí odrůdy. Takovéto kombinace jsou pak vhodné pro výsadby štíhlých vřeten. U slabě rostoucích odrůd stromek
velmi brzy zpomalí růst a zakrní. Tyto kombinace jsou naopak vhodné jen pro výsadby ovocných stromků do nádob.

Slabě rostoucí

M 9 – pochází z Anglie (náhodný semenáč), je středně náchylná na padlí a strupovitost, náchylná na spálu a vlnatku krvavou. Je citlivá na sucho, vyžaduje kvalitní půdy. Odrůdy na ní brzy vstupují do plodnosti. Malý kořenový systém, mělce kořenící, středně odolná k mrazu. Vyžaduje oporu.

J-OH-A – pochází z České republiky (M 9 x Croncelské), je středně náchylná na padlí a strupovitost, náchylná na spálu a vlnatku krvavou. Vyžaduje kvalitní půdy. Odrůdy na ní brzy vstupují do plodnosti. Vhodná pro velmi bujně rostoucí odrůdy typu Rubín. Vyžaduje oporu.

P 60 – pochází z Polska (A 2 x B 9), prokazuje vysokou odolnost k mrazu, nízkou náchylnost na strupovitost, padlí i spálu. Snáší půdy písčité. Nemá ráda půdy těžké a mokré. Dobře srůstá se všemi
odrůdami. Dobře vybarvuje plody. Brzy začíná a brzy končí vegetaci. Vyžaduje oporu.

M 26 – středně bujně rostoucí, pochází z Anglie, je odolná k vlnatce krvavé a mrazu, snáší i horší půdní podmínky. Ovoce na ní dozrává o několik dnů později než na jiných podnožích, avšak lépe vybarvuje. Dobře kotvící v půdě, vhodná do lehkých a nezamokřených půd. Oporu vyžaduje jen v prvních letech.

Středně bujně rostoucí

P 14 – pochází z Polska, její růst je o něco bujnější než M 26. Je středně mrazuodolná, náchylná na strupovitost, středně odolná k padlí a na spálu. Nemá ráda přemokřené půdy. Stromky na ní rostou nejdříve bujněji než na M 26, později na úrovni M 26. Nevyžaduje nutně oporu.

MM 106 – pochází z Anglie (Northen Spy x M 1), je středně odolná k mrazu, vhodnější do písčitých půd, méně vhodná do vlhčích půd. Vhodná pro slabě rostoucí odrůdy. Dobře kotví v půdě, brzy
nastupuje do plodnosti. Nevyžaduje oporu.

M 7 – pochází z Anglie, je středně odolná na mráz, nenáročná na půdní podmínky. Je vhodná jak do písčitých, tak do vlhčích půd. Nevyžaduje oporu.

Bujně rostoucí

A 2 – pochází ze Švédska, je nenáročná na půdní podmínky. Dobře kotví v půdě. Brzy ukončuje vegetaci. Nevyžaduje oporu.

J-TE-1 – je výběrem z planých a polokulturních jabloní, vysoce mrazuodolná podnož s dobrou afinitou.

Jabloňové pláně – formy Malus sylvestris dobře koření, mají hluboký kořenový systém, mají dobrou afinitu, avšak velkou variabilitu v potomstvu. Zajišťují u naštěpených stromů dlouhověkost a veliké koruny.

Jabloňový semenáč – je generativně (semenem) množená podnož. Je odolná k mrazu, nenáročná na půdní podmínky. Velmi dobře kotví v půdě. Stromky na ní rostou velmi bujně, dožívají se vysokého stáří, později nastupují do plodnosti. Afinita je dobrá, nejvíce se osvědčily semenáčky odrůd ‘Jadernička moravská‘, ‘Antonovka‘, ‘Strýmka‘, Panenské české‘.

Hrušně

Z generativně množených podnoží ( množené semenem ) se užívají hrušňové semenáče pod označením:

H-TE-1 a H-TE-2 – vytvářejí mohutnou kořenovou soustavu kulovitých kořenů a u většiny odrůd podporují i růst robustní koruny. Odrůdy na nich plodí po 5-6 letech.

Kavkazská- (pyrus commuis var.caucasica) dobře roste na půdách hlinitých,suchých i písčitých.Velmi dobře srůstá se všemi odrůdami hrušní,plodnost dle odrůdy je ve 3.až 4.roce.
Z vegetativních podnoží se používají: kdouloně K-TE-B, K-TE-E, MA-SE, BA-29 – tyto podnože jsou slabě rostoucí, s malým, rozložitým, mělce kořenícím (20-60 cm) kořenovým systémem.

K-TE-B – je mrazuvzdorná, má delší vegetační dobu. Množí se bylinnými řízky i oddělky. Afinita s jednotlivými odrůdami je rozdílná.

K-TE-E – je silně mrazuvzdorná. Množí se bylinnými řízky. Afinita s odrůdami je rozdílná.

MA-SE – je středně mrazuvzdorná. Odrůdy na ní pěstované silně oslabuje v růstu. Množí se odkopky, částečně i bylinnými řízky. Koření velmi mělce. Afinita s odrůdami je většinou dobrá.

BA-29 – je středně mrazuvzdorná. Odrůdy na ní pěstované středně oslabuje v růstu, stromy rostou rovně a vyrovnaně. Množí se dobře odkopky i bylinnými řízky. Koření středně hluboko. Afinita s odrůdami je dobrá. Používá se pro pěstování hustých výsadeb nízkých tvarů štíhlých vřeten. Plodnost nastupuje již třetím rokem po výsadbě a malá potřeba produkční plochy.

Slabě rostoucí

Kdouloň MA – pochází z Anglie, je slabě rostoucí podnož, dosti odolná chorobám. Vyžaduje středně kvalitní až kvalitnější půdy. Odrůdy na ní brzy vstupují do plodnosti, dobře a bohatě plodí. Jedinou nevýhodou je vyšší citlivost k vyššímu obsahu vápníku v půdě. Vyžaduje oporu.

Kdouloň S 1 – pochází z Polska, je slabě rostoucí podnož, přibližně jako MA. Není náchylná na nádorovitost kořenů, středně náchylná na skvrnitost listů. Je nejvíce mrazuodolná ze všech typů
kdouloní. Tvoří silnější kořenový systém. Není citlivá na sucho. Odrůdy na ní brzy vstupují do plodnosti, dobře a bohatě plodí. Vyžaduje oporu.

Bujně rostoucí

Hrušňové pláně – velmi bujně rostoucí potomstvo planých nebo poloplaných hrušní, má kulovitý kořen s hlubokou kořenovou soustavou, je odolný proti mrazu

Hrušňový semenáč – velmi bujně rostoucí podnož. Není náchylná k chorobám, je mrazuodolná. Snáší i horší půdní podmínky. Stromy rostou bujně, vstupují později do plodnosti, jsou dlouhověké,
nevyžaduje oporu.

H-TE-1 – česká podnožová odrůda, roste bujně, roste vyrovnaně, má dobrou afinitu.
H-TE-2 – výběr ze světového sortimentu, roste bujně.
H-BO-1 – vyselektovaný hrušňový semenáč, má vysokou klíčivost, používá se i jako kmenotvorná odrůda.

Slivoně

Slabě rostoucí

St. Julien A – vegetativně množená slivoň, koření mělčeji. Je vhodná do teplejších oblastí s dostatkem vláhy, používá se pro těžší vlhčí půdy, sucho nesnáší. Příznivě ovlivňuje plodnost.
‘Wangenheimova‘ (WAKO, WAVIT, WAXWA) – slabě rostoucí podnož, slivoně na ní dobře a brzy rodí. Vyžaduje dobré půdy a dostatek vody, protože má mělké kořeny. Je vysoce mrazuodolná,
vyžaduje oporu. Podobná je i podnož Wako.

Pixy – vegetativně množená slivoň, velmi vhodná pro nízké pěstitelské tvary, nesnáší však suché polohy. Má tendenci zdrobňovat plody naštěpených odrůd, je proto vhodná pro velkoplodé odrůdy.

Bujně rostoucí

Myrobalán – je nejčastěji používanou podnoží, má velkou variabilitu u naštěpovaných odrůd, dobrou afinitu, tvorbu obrostu. Je velmi přizpůsobivá k půdním podmínkám – vhodná do lehčích sušších půd i do těžších, avšak ne zamokřených. Mezi negativní vlastnosti patří podrůstání, nestejnoměrný růst naštěpovaných odrůd a rozdílný nástup do plodnosti.

MY-KL-A – vegetativně množený myrobalán, roste trochu méně než myrobalán. Rovněž příznivě ovlivňuje plodnost, je vhodný do lehčích a sušších i středně těžkých půd s vyšším obsahem uhličitanu vápenatého.

MY-BO-1 – podnož vyšlechtěná ve slovenské Bojnici, je vhodná i do sušších oblastí, do půd s vyšším obsahem vápníku, stromy rostou bujně, vegetaci ukončují později.

‘Zelená renklóda‘ – podnož vhodná do těžších a vlhčích půd, růst odrůd na této podnoži je středně silný až silný, kořenový systém je mělčí než u myrobalánu.

‘Durancie‘ – naštěpené odrůdy mají středně silný růst, lépe se ji daří v teplejších a vlhčích podmínkách. Má velmi vysokou afinitu (i meruňky a broskvoně).

Třešně a višně

Vegetativně množené:

Slabě rostoucí

Colt – vznikl mezidruhovou hybridizací Prunus avium x Prunus cerasus. Odrůdy na něm naštěpované rostou slabě až středně bujně. Odolnost proti mrazu je dobrá. Stromy vstupují brzy do bohaté
plodnosti.

P-HL-A – odrůdy na ni naštěpované rostou o 30 až 40 % slaběji oproti ptáčnici. Nástup do plodnosti je rychlejší a plodnost větší. Je vhodná do hustých sponů a pro pěstování třešní na nízkých tvarech. Speciální požadavky na stanoviště a agrotechniku neklade.

P-HL-B – platí pro ni popis odrůdy předchozí, roste o něco bujněji, omezuje růst asi o 50 % oproti ptáčnici. Je však náročnější na agrotechniku a citlivá na použití herbicidů.

P-HL-C – roste nejslaběji, asi o 70-80% méně než ptáčnice.

Mahalebka – je významná při pěstování v sušších půdách, kde odrůdy na ni naštěpované rostou slaběji a brzy plodí.

Gisela 5 – kříženec (Prunus cerasus L. x Prunus canescens). Vyniká velmi vysokou mrazuodolností kořenového systému a je tolerantní k virovým chorobám. Stromky na této podnoži plodí již v 2. roce a rostou slaběji o 40 až 60 % v závislosti na konkrétní odrůdě.

Pro višně se používají stejně podnože jako pro třešně, některé odrůdy se mohou pěstovat i jako pravokořenné. Bujněji rostoucí odrůdy můžeme pěstovat na generativně i vegetativně množených podnožích, pro slabě rostoucí odrůdy volíme spíše bujněji rostoucí podnože generativně množené.

Generativně množené

Bujně rostoucí

P-TU-1, P-TU-2, P-TU-3 – zvané ptáčnice ( Prunus avium ) , rostou bujně, jsou vhodné pro třešně pěstované v klasických vyšších tvarech. Nároky na prostředí jsou shodné s obecně uváděnými pro pěstování třešní. Výška v dospělosti až 6 M.

Podnože pro višně

Pro višně se používají stejně podnože jako pro třešně, některé odrůdy se mohou pěstovat i jako pravokořenné. Bujněji rostoucí odrůdy můžeme pěstovat na generativně i vegetativně množených podnožích, pro slabě rostoucí odrůdy volíme spíše bujněji rostoucí podnože generativně množené. Přehled podnoží je uveden u třešní, stejně jako doporučené pěstitelské tvary, které jsou u višní shodné s třešněmi

Meruňky

Meruňkové semenáče (M-VA, MLE, MHL) – vhodné jen do kvalitních půd

Myrobalán (MY-KL-A, MY-VS-1) – hodí se do těžších nebo sušších půd , MY-VS-1 (generativně množený), MY-KL-A (vegetativně množený)

Slivoňové podnože (Zelená renklóda, St. Julien A, Wangenheimova, Pixy) – dají se použít v těžších vlhkých půdách

M-HL-1 – generativně množená, má slabší růst, vysokou odolnost proti mrazu, dobrý zdravotní stav a je vhodná i do okrajových oblastí.
M-LE-1 – generativně množená, pochází ze zahraničních odrůd. Odolnost proti mrazu je vysoká, omezuje růst stromu a podporuje jeho plodnost.
M-VA-1, M-VA-2, M-VA-3 – všechny tyto generativně množené podnože vzešly výběrem ze semenáčků meruněk z oblasti Jižní Moravy, mají střední odolnost vůči mrazu.

Nároky na stanoviště jsou u všech výše popsaných podnoží pro meruňky shodné s nároky uvedenými pro pěstování plodových odrůd.

Broskvoně

B-VA-1, B-VA-2, B-VA-3, B-VA-4 – ve všech případech se jedná o výběry ze semenáčů vinohradnických broskvoní, odolnost vůči mrazu je dobrá.

B-VA-4 poněkud snižuje mrazuodolnost květních pupenů. Nároky jsou shodné s broskvoněmi. Nesnáší nadbytek vápna v půdě, jinak dochází ke chlorózám.

B-VA-1 má slabší růst.

B-VA-2 odrůdy naštěpované na těchto podnožích mají nejlepší zdravotní stav.

Lesiberian – nároky na stanoviště jsou podobné nárokům uváděným pro většinu odrůd broskvoní, odolnost proti mrazu je vysoká.Oslabuje mírně vzrůst naočkovaných stromků(asi o 15 až 20% od B- VA-2).-

Rakoniewická – broskvový semenáč nalezený v Polsku,velmi odolný kadeřavosti.roste poněkud silněji(10až 15% od B-VA-2),velmi dobře koření po výsadbě. Pěstuje se také jako odrůda- je žlutomasá,zraje pozdě a jde od pecky. Často přeplozuje a proto vyžaduje probírku plodů.

Mandžurská – podnož typu semenáč,vyselektovaný ze semen přivezených z Číny.Vyznačuje se vysokou odolností mrazu a slabším vzrůstem naočkovaných sazenic(asi o 10% od B-VA-2).

Prunus davidiana: BD-SU-1 její velkou výhodou je, že snáší sušší půdy i půdy s vyšším obsahem vápna, odolnost naštěpovaných odrůd vůči mrazu je neobyčejně vysoká.

Používají se podnože podobně jako u slivoní. Ale nejen ty.

Slabě rostoucí

Saint Julien A – slaběji vzrůstná, do těžších půd

Více vzrůstné

Broskvoňové semenáče (B-VA) – rostou více, vhodné do středně těžkých, méně vápnitých půd

Broskvomandloně (BM-VA, GF 677) – roste bujně

GF 43, Cadaman Avimag – rostou více než semenáče

Polohy pro výsadbu

Obecně lze vymezit vhodné lokality pro pěstování ovocných stromů:

Vhodné polohy
– rovné plochy nebo mírné svahy orientované na jih nebo jihozápad
– vzdušné lokality

Nevhodné polohy
– vlhké nebo podmáčené lokality
– zastíněné lokality
– mrazové polohy (údolí nebo úpatí svahů)
– větrné polohy
– velmi prudké svahy

Uvedený přehled je nutné brát jako obecné posouzení. Některé odrůdy dokážou úspěšně plodit ovoce i v drsných polohách, jiné zde nerostou. V praxi často zmírňují některé z uvedených podmínek
mikroklimatické podmínky – přítomnost jiných stromů (závětří), budov (dokáží se zahřát), půdní vlastnosti.

Pěstitelské tvary

Keř – dřevina bez kmene, větve vyrůstají přímo od země
Špičák – stromek bez obrostu (korunky), je tvořen jen jedním výhonem – prutem. Korunka se zapěstovává až po výsadbě na stanovišti – zpravidla se jedné o 1-letý výpěstek
Zákrsek (Z) – stromek s korunkou založenou 40 – 60 cm nad zemí

Čtvrtkmen (ČK) – stromek s korunkou založenou 80 – 110 cm nad zemí
Polokmen (PK) – stromek s korunkou založenou 130 – 150 cm nad zemí
Vysokokmen (VK) – stromek s korunkou založenou 160 – 190 cm nad zemí

Vřeteno slouží k zapěstování tzv. štíhlého nebo superštíhlého vřetene. Jedná se o pěstitelské tvary, které se v současné době značně využívají v intenzivních výsadbách. Princip tvaru vychází z poznatku, že pro výnos a zejména jakost plodů je lepší větší počet krátkých větví s malým počtem plodů, než malý počet dlouhých větví s větším počtem plodů. Omezené rozměry štíhlého vřetene zaručují optimální osvětlení celé koruny a produkci velmi kvalitních plodů. Na obvodu koruny jsou v důsledku nejlepšího osvětlení největší a nejvybarvenější plody, které jsou navíc dobře skladovatelné. Čím je strom širší, tím méně produktivní je jeho střed. Slaběji rostoucí odrůdy jsou štěpovány na slabě vzrůstné podnože a to předurčuje vysokou hustotu výsadby ovocných stromků.

Bez chemie
Podle dosavadních zkušeností lze všechny zde nabízené druhy a odrůdy pěstovat pomocí biologických metod – bez chemie. I když se někdy může objevit větší výskyt škůdců a chorob, vesměs jsou však docela dobře zvladatelné pomocí přírodních preparátů, případně u některých houbových chorob při silném napadení s pomocí přírodních měďnatých a sirnatých prostředků. Nejlepší ochranou je prevence – zahrada (sad) obhospodařovaná bez chemických zásahů má lepší přirozenou rovnováhu a tím i schopnost vyrovnávat se s jejich náhlými kalamitními výskyty.

Vzdálenosti ovocných stromů
Druh stromu Podnože Vzdálenost
Jabloně vysokokmen 7–8 m
polokmen a čtvrtkmen na semenáči 6–7 m
čtvrtkmen 4–5 m
zákrsek 3–4 m
vřeteno 1,5–2,2 m
Hrušně vysokokmen a polokmen 6–7 m
čtvrtkmen a zákrsek na semenáči 4–5 m
zákrsek 3–4 m
vřeteno 2–2,5 m
Švestky vysokokmen a polokmen 6–7 m
čtvrtkmen a zákrsek 5–6 m
Višně polokmen 5–6 m
vysoký zákrsek 3,5–4 m
palmeta 4–5 m
Ořešák všechny 9–11 m

Výsadbové vzdálenosti jednotlivých druhů

Jabloně, hrušně, třešně na semenné podnoži, ořešák, kaštanovník (tvar: čtvrtkmen, polokmen, vysokokmen) – 8 – 10 m
Višně, slivoně, broskvoně, meruňky – 4 – 6 m
Jeřáby, Tatarka – 4 – 8 m
Oskeruše – 10 – 12 m
Kdouloň, mišpule, líska, asijské hrušně – 3 – 5 m
Réva, rybíz, zimolez kamčatský, angrešt, kdoulovec Cido, růže Karpatia, meruzalka, aronie (keř) – 1 – 1, 5 m
Ostružiníky, malinostružiny, mini kiwi, rakytník, hlošina, muchovník, aronie (stromek) – 2 – 3 m

Maliník, sloupovité jabloně – 0,5 – 0,7 m

Další vzdělávací materiál: zdroj „Ovocnářské vzdělávání na Hlučínsku“

vzdelavaci-material-web_ovocné stromy

Ošetření stromku před výsadbou

Návody na pěstování ovocných stromů, řez, výsadba, podnože:

Navod na pestovani broskvoni a nektarinek

Navod na pestovani hrusni

Navod na pestovani jabloni

Navod na pestovani merunek

Navod na pestovani slivoni

Navod na pestovani tresni a visni

 

Přehled zralosti doporučených odrůd:

jadroviny

peckoviny

skorapkoviny