Kdy a jak provádět řez ovocných stromů a keřů?

Řez ovocných stromů a keřů je úkon, jehož správné načasování a provedení má přímý vliv na zdravotní stav rostliny, kvalitu plodů i délku jejího života. Zkušený zahradník při řezu zohledňuje nejen druh a stáří dřeviny, ale také její aktuální kondici, růstové vlastnosti i riziko infekcí. V tomto článku se podrobně zaměříme na rozdíly mezi řezem jádrovin, peckovin a ovocných keřů a přiblížíme klíčové techniky řezu.

Řez jádrovin (jabloň, hrušeň)

Jádroviny, mezi které řadíme především jabloně a hrušně, snášejí řez velmi dobře a umožňují i relativně hlubší zásahy. Základní období řezu spadá do předjaří – optimálně od konce února do doby, než začnou pupeny výrazně rašit. Strom se v tomto období nachází v klidové fázi a má dostatečnou kapacitu na to, aby vzniklé rány bezpečně zahojil.

Mladé stromky potřebují tzv. výchovný řez, kterým formujeme základní kostru koruny. Odstraňují se výhony, které rostou pod ostrým úhlem, směřují dovnitř koruny nebo konkurují terminálu. U plodících stromů pak nastupuje řez udržovací – ten slouží především k prosvětlení koruny a podpoře tvorby kvalitního plodonosného obrostu. Starší zanedbané stromy lze oživit zmlazovacím řezem, při kterém je třeba postupovat citlivě a zásahy rozložit do více let.

Řez peckovin (třešeň, višeň, švestka, meruňka, broskev)

Peckoviny jsou na řez obecně citlivější než jádroviny, a to zejména kvůli vyšší náchylnosti k infekčním chorobám, jako je klejotok nebo monilióza. U těchto druhů je rozhodující nejen způsob řezu, ale především jeho načasování.

Řez třešní a višní

Nejvhodnější doba pro řez třešní a višní je léto, ideálně 2–4 týdny po sklizni, kdy jsou teploty stabilní, nižší vlhkost a pletiva stromu jsou v plné regeneraci. V tomto období lze bezpečně odstranit přerostlé nebo poškozené větve, aniž by došlo k infekci nebo zpomalení růstu. Výchovný řez mladých třešní je možné za vhodného počasí provádět i na jaře.

Řez broskvoně a meruňky

Broskvoň plodí převážně na jednoletém dřevě, a proto je nutné každoročně provádět poměrně intenzivní řez, který podpoří tvorbu nových výhonů. Jarní řez broskvoní se provádí od konce března do poloviny dubna, tedy v době, kdy už nehrozí mrazy a je zřejmé, které pupeny jsou květní a které vegetativní. Řežou se větve nad květními pupeny tak, aby se podpořil růst nových výhonů s budoucími plody. Letní řez se doporučuje od poloviny srpna do září. V této fázi se zkracují nové letorosty o třetinu až polovinu jejich délky, čímž se podpoří vyzrávání dřeva a diferenciace květních pupenů pro další sezonu. 

Meruňka se řežou dvakrát ročně – na jaře a v létě. Jarní řez (březen–duben) slouží k odstranění poškozených, suchých nebo slabých výhonů a k udržení tvaru koruny. Letní řez, často označovaný jako Šittův řez, se provádí na přelomu května a června. Jeho cílem je podpořit růst nových výhonů, oddálit rašení a zvýšit odolnost květů proti pozdním jarním mrazíkům. Letní řez rovněž přispívá ke vzdušnosti koruny a zlepšuje oslunění plodů. 

Řez slivoní a švestek

Švestky neboli slivoně mají poněkud odlišnou dynamiku růstu než třešně nebo meruňky, přestože spadají mezi peckoviny. Nejvhodnější období pro řez těchto stromů je časné jaro, konkrétně od konce února do března, kdy už nehrozí silné mrazy, ale strom se ještě nenachází v plném vegetačním růstu. V této době se provádí výchovný řez u mladých stromů a základní udržovací řez u plodících jedinců.

V letních měsících (červenec–srpen) lze provádět lehké průklesty koruny – tedy odstranění výhonů, které zbytečně zahušťují vnitřní prostor nebo rostou nevhodným směrem. Letní zásahy podporují vyzrávání dřeva a zlepšují oslunění plodů. Naopak řezy na podzim a v zimě se nedoporučují, protože se rány hůře hojí a zvyšuje se riziko napadení houbovými chorobami, zejména při vlhkém počasí.

Zdroj: https://unsplash.com/photos/purple-round-fruits-on-tree-6eXRx8Goj9Y

Řez ovocných keřů (rybíz, angrešt, maliník)

U ovocných keřů je řez zásadní pro zachování pravidelné plodnosti. Například u rybízu a angreštu je nejvyšší plodnost na dvou až tříletém dřevě, a starší větve nad čtyři roky již přinášejí méně kvalitní úrodu a zahušťují keř. Na jaře, v období vegetačního klidu, je třeba vyřezat staré a slabé výhony u země a ponechat 8–10 zdravých výhonů různého stáří. 

U maliníku záleží na typu odrůdy. U jednouplodících kultivarů se po sklizni v létě odstraňují všechny výhony až u země. Remontantní (podzimní) maliníky se řežou na jaře – buď se zkrátí na polovinu (pro dvě vlny sklizně), nebo se odstraní celé a keř plodí pouze na podzim.

Technika řezu a základní pojmy

Správný řez ovocných dřevin však nestojí jen na načasování nebo výběru větví, které mají být odstraněny. Neméně důležitá je také samotná technika řezu – tedy to, jakým způsobem je větev odstraněna, v jakém místě je veden řez, pod jakým úhlem, a jak se strom s řeznou ranou následně vyrovná. Uplatňují se zde specifické zásady, které vycházejí z anatomie dřeva a jeho schopnosti hojení. 

Co je řez na větevní kroužek?

Řez na větevní kroužek je standardní způsob odstranění celé větve tak, aby došlo k co nejlepšímu hojení. Větevní kroužek je zduřenina u báze větve, která obsahuje propojení vodivých pletiv mezi větví a kmenem. Při správném řezu se větev odstraní těsně za tímto kroužkem – ani ne příliš blízko, aby nedošlo k poškození kambia, ani ne příliš daleko, aby nezůstal suchý pahýl, který by se hojil velmi obtížně.

Co je řez na čípek?

Řez na čípek je technika, při které se větev nejprve zkrátí na několik centimetrů (obvykle 10–30 cm), a teprve následně se dořeže na výslednou řeznou plochu. Tento postup se používá hlavně u silnějších větví, kde hrozí, že se větev během řezu odtrhne a strhne s sebou kůru na kmeni. Řez na čípek může být i záměrný, pokud se očekává, že z ponechaného čípku vyraší nový výhon.

Co je zahnův řez?

Zahnův řez je specifická technika používaná především u třešní a dalších peckovin citlivých na poranění. Větev se neřeže na větevní kroužek, ale ponechává se krátký čípek dlouhý 2 až 5 cm. Slouží jako ochranná zóna, která snižuje riziko výtoku klejotoku a podporuje přirozené hojení. Provádí se pouze v létě, kdy je aktivita pletiv vysoká a strom je schopen ránu dobře zacelit.

Závěrem

Řez ovocných stromů a keřů je nezbytnou součástí každoroční péče, která ovlivňuje nejen vzhled dřeviny, ale především její zdraví a výnosnost. Důkladná znalost druhových rozdílů, správné načasování a ovládání základních technik – to vše vede k harmonickému růstu, lepší plodnosti a delší životnosti ovocných dřevin. Každý řez by měl být promyšlený, respektující fyziologii dané rostliny i její reakci na zásah. Pečlivost a znalost detailu jsou v této oblasti stejně důležité jako ostře nabroušené nástroje.

💡 Tip na další čtení:Zajímají vás praktické základy řezu ovocných stromů na jaře? Přečtěte si náš článek Jarní řez ovocných stromů – jak na to? a zjistěte, jak se nejlépe připravit na sezonu.