Třešeň ‘Napoleonova’
Latinský název: Prunus avium ‘Bigarreau Napoléon’.
Odrůda ‘Bigarreau Napoleon’ někdy také nazývána jako ‘Velká princezna-Grosse Prinzessin‘ má světle červené až slabě nažloutlé, nádherně sladké plody. Ty si podmaní vaše srdce, stejně jako generál, po kterém byla tato odrůda pojmenována, který kdysi dobyl téměř celou Evropu. Čas sklizně je kolem června. Sladká třešeň ‘Bigarreau Napoleon’ syn. Napoleonova je velmi dobrá odrůda. Bílé voňavé květy vypadají velmi dekorativně a přitahují včely a další hmyz.
Jedná se pozdní dvoubarevnou chrupku německého původu. Řadí se bezpochyby k nejodolnějším třešním vůči mrazu, je vhodná také do sušších oblastí. Plody má středně velké (asi 7 g), nepravidelné, světle žluté , z větší části překryté červeným mramorováním. Dužina je tuhá, světle žlutá s žilkami, sladká, aromatická.
Třešeň Napoleonova je cizosprašná a vhodnými opylovači jsou například odrůdy Karešova, ‘Burlat’, ‘Dönissenova chrupka’, ‘Hedelfingenská’, ‘Schneiderova pozdní chrupka’ nebo ‘Van’.
Balení: kontejner-velikosti dle variant
Specifikace
vhodné na slunné místo
3-6M
strom
mírná - propustná, na živiny bohatá půda
mírné
více jak - 25 °C
Popis
- sladké a aromatické ovoce
- slunečné až částečně zastíněné místo
- kvete od dubna do května
- Použití: ovocný sad, čerstvá spotřeba
- Sklizeň: 5. – 6. třešňový týden (14. 7. – 8. 8.)
Další informace
| Velikost kontejneru | C5L-Gisela 5-ZK, C7,5L-Gisela 5-ZK, C7,5L-Colt-PK, C7,5L-ptáčnice |
|---|
Péče
Péče
Třešni se bude dobře dařit v teplé oblasti a hluboké půdě s nepříliš vysokou hladinou spodní vody. Má ráda vápník, který jí můžeme dodat třeba ve formě mletého vápence.
Pokud třešeň roste osamocena, tak i přesto, že bohatě kvetla, nemusí přinést úrodu. Může to být mrazem, špatným opylením nebo protože je cizosprašná, což se dá napravit přiroubováním větévky jiné odrůdy – opylovače – do koruny stromu. O tom ale jindy.
Kondici stromu můžeme zlepšit, ale i zhoršit, řezem. Třešně nemají řez moc rády. Když se udělá v nevhodnou dobu, rány se budou hůře hojit a může přijít klejotok, což jsou kapky gumovité „smůly“ s bakteriemi, vytékající z ran. Takže kdy řezat?
Dobré je řezat v době květu, ale praktické je řezat při sklizni, tedy v červnu či červenci. Můžeme sklidit těžko dosažitelné větve i s plody a očesat je v bezpečí na zemi. Na podzim a v zimě není dobré třešně (ani jiné peckoviny) řezat. U dospělých stromů se nemusí řez provádět každý rok, stačí jednou za dva či tři roky.
Při řezu je třeba se zbavit zejména suchých, poraněných a nemocných větví. Prosvětlete korunu, pokud je příliš hustá. Tenké větve odřízněte pilkou nebo nůžkami ve větevním kroužku. Pokud chcete odstranit větev silnější, může to způsobit problémy (klejotok, prosychání). A za to by vám strom nepoděkoval.
Existuje však způsob, jak se silnější větve zbavit. Nazývá se Zahnův řez na oslabeně aktivní čípek. Jde o to, převést růst na vybranou postranní větev, kterou ponecháte, zatímco jiná větev bude odstraněna.
Řez na oslabeně aktivní čípek
Větev, kterou chcete odstranit, uřízněte, ale ponechte zatím delší, tzv. oslabeně aktivní čípek – tedy kus větve s drobným obrostem, protože jinak by zaschl. Takto bude čípek živořit dál, ale aktivitu (proudění mízy) postupně přebere zvolená větev. Silnější čípek nechte delší (i několik dm), slabší kratší. Orientačně – délka čípku je asi desetinásobek jeho síly.
Zvolená větev za rok či dva zesílí, ale čípek bude slabší než pokračující část větve (a o to šlo!). Čípek pak odříznete s podstatně menším rizikem, že stromu ublížíte.
Dotaz k produktu
Mohlo by se Vám líbit…
